Kalich hořký do dna pije pro absenci fantazie

Zpočátku se každý bratřil,
k dvanácti i Jidáš patřil.
Svátek chlebů nekvašených - ta poslední večeře,
do Jidáše vstoupil satan, zradil v slepé důvěře.
Stačilo jen sémě zasít pochybností ze slov zlobných,
a proč Mistr zabit měl být - tak říkajíc pro pár drobných?!

Mistr místo beránka si zvolil vlastní tělo,
„vinné révy neokusím“, z jeho retů znělo…
Kdosi, zřejmě Jidáš řekl, nebratřím se s kanibaly,
k zpřetrhání svazků měl tak důvod dokonalý.

Ze zrcadla ozvalo se: „Krev mi velmi pije,
že je vinen pro absenci větší fantazie.“
Než zas příště odsoudíte zrádce nebo vrahy,
zameťte si, vy chytráci, před vlastními prahy.“