Některé hračky dětem do rukou nepatří

Dvě matky posadily svoje nadmíru geniální ratolesti k počítači, pustily jim pohádku a začaly rozebírat životně důležité problémy. Z hovoru je vytrhlo podivné ticho. Znepokojeně na sebe pohlédly, ale pak zaslechly chlapečkův hlas.
„Má milovaná, nejkuásnější, nedodolatelná!“
Usmály se. Karlík vyznává lásku Haničce.
„Sem tak ťasten, ze sem tě potkal.“
Kde se to v tom klukovi bere? To někde slyšel?
„Nechápu, jak sem moh bez tebe žít. Nemůžu se dočkat našeho dalšího splynutí uší. Až se ponouím do tvých moduých oší, do tebe.“
Karlíkova maminka vytřeštěně upírala hnědé oči na monitor manželova počítače, kde žaloval odeslaný mail. Byl pro sousedku.