Podchod

Procházel podchodem směrem k nástupišti. Po rekonstrukci to tam vymalovali děti z nedaleké základky a on měl tuhle část nádraží opravdu rád. Výjevy znal zpaměti. Třeba hned na začátku byla žirafa, místo hnědých skvrn otisky drobných ručiček. Za ní sluneční soustava, potom velikánská duha.
Připomínalo mu to jeho školní léta. Některé své obrázky měl dodnes schované.
Je to zvláštní. Vždycky jsem věřil, že až vyrostu, půjde mi to líp. A přitom teď si myslím, že nejlepší malíři jsou stejně nakonec ty malé děti.
Chvíli tam stál a díval se, pak se vydal na cestu domů.
Doktor se mu zatím neozval.