Procházel podchodem směrem k nástupišti. Po rekonstrukci to tam vymalovali děti z nedaleké základky a on měl tuhle část nádraží opravdu rád. Výjevy znal zpaměti. Třeba hned na začátku byla žirafa, místo hnědých skvrn otisky drobných ručiček. Za ní sluneční soustava, potom velikánská duha.
Připomínalo mu to jeho školní léta. Některé své obrázky měl dodnes schované.
Je to zvláštní. Vždycky jsem věřil, že až vyrostu, půjde mi to líp. A přitom teď si myslím, že nejlepší malíři jsou stejně nakonec ty malé děti.
Chvíli tam stál a díval se, pak se vydal na cestu domů.
Doktor se mu zatím neozval.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
líbí
Aries
líbí
Díky :)
Klav
Díky :)
Doufám, že doktor bude mít
kytka
Doufám, že doktor bude mít dobré zprávy.
Uvidíme, nechci nic
Klav
Uvidíme, nechci nic prozrazovat :)
Další krásný střípek, navíc s
Faob
Další krásný střípek, navíc s podnětným zamyšlením: ano, kreslil jsem vlastně docela rád a nikdy se k tomu již nevrátil... (Kromě čmáraniček při nekonečných poradách...)
Děkuji :)
Klav
Děkuji :)
To čekání...
Killman
To čekání...
No jo... Díky za komentář :)
Klav
No jo... Díky za komentář :)
Moc hezké.
Profesor
;-)
Děkuji.
Klav
Děkuji.