Rozžhavení

„Geralte? Vidíš ty proužky?“

„Myslíš ty, na tvojí kůži? Ano, ty vidím. Co s nimi?“

„Ony jsou magické. Když chci, dokážu je rozžhavit a pak s nimi můžu někoho spálit.“

„A proč mi to říkáš?“

„Inu, protože tohle byl můj plán, jak ho zabít. Myslíš, že to stojí za to?“

„Popravdě, nevím. To vyzkoušíš. A pokud se to nepovede, tak je nějak zdržím.“

Hermína si hověla v jeskyni a Geralt před ní seděl. Už bylo poledne a zaklínač dostal hlad. Rozloučil se s ní a vydal se zpátky do města. Cestou mu vrtalo hlavou, kdo je ten, co ji zaklel.