V pátém světě

Poušť je tmavě okrová s bílými záblesky. Kostí? Široko daleko pusto. Jde k bílému čemusi skrz hutné obavy, nezastavuje se, protože pokud by zastavila, pak snad zkamení.
V písku leží kostěně bělavá tvář, maska, kus lebky. Tabitha ji obezřetně obchází, pak opatrně načrtne kontaktní čáru.
Záblesk, jako zrcadlo.
Rezavý písek, bílá maska. Scenérie jako z Bradburyho. Co to znamená?
Sedne si na zem naproti masce. Otře písek.
Pak ji zvedne do vzduchu, tváří v tvář.
„Kdopak jsi?“ zeptá se zamyšleně.
„Brána do šestého světa,“ odpoví maska, ústa se otvírají, víc a víc, až je z ní velký oblouk s tváří.