Když se přihlásila, představovala si práci ošetřovatelky jako vznešené poslání. Vždyť co je víc než zachraňovat životy?!
Ve svých představách plula v bílém stenokroji mezi lůžky, roznášela sladký čaj a hořkou medicínu, tady pohladila milým slovíčkem, jinde něžnou dlaní. Skutečnost byla jiná, samozřejmě.
Viděla masa a kostí víc než řeznický tovaryš. Uklízela sajrajt odporný tak, že by na něj posluhovačka odmítla sáhnout. Ošetřovala rány, na které by si netroufl ani lecjaký doktor. Omývala mužská těla tam, kde by holka ze šantánu klopila oči. A vyslechla víc zpovědí než velebný pán.
Ale nakonec stejně tím nejdůležitějším bylo rozdávat úsměvy a pohlazení.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
A je dobrá, že ty úsměvy a
Aveva
A je dobrá, že ty úsměvy a pohlazení i přes to všechno zvládla. Možná je opravdu anděl :o)
Já se sem vlípnu se souhlasem
Aries
Já se sem vlípnu se souhlasem, ave to vystihla krásně
Další krásné. Pěkně jsi
Aplír
Další krásné. Pěkně jsi vystihla tu propast mezi představou a skutečností a je obdivuhodné, že to Mínka nevzdala.
Ale Mínka je dobrá a všechno
Jeřabina
Ale Mínka je dobrá a všechno to dala!
to je moc krásné
Arenga
to je moc krásné
vždycky tvým hrdinkám strašně fandím :-)
To je výborné, sestřičky
mila_jj
To je výborné, sestřičky prostě jsou andělé v bílém.
je to tak, tahle práce je
Tora
je to tak, tahle práce je obdivuhodná
Oh...
Elluška
To je tak dojemný, že mi na konci přejel mráz po zádech.
A ve vztahu k současnosti, napadá mě, jaký musí být doktoři a ošetřovatelé pevný charaktery, aby právě tohle dokázali. A jak leckdy na úsměvy a pohlazení kašlou a neuvědomují si, jak moc by to pomohlo. Mínka do té práce patří.
Jak jsem tohle mohla
neviathiel
Jak jsem tohle mohla přehlédnout? :-O