Pokračování ze včera
Šumařovi to připadalo jako věčnost, než Soudce skončil. Poslední hodiny výslechu strávil na střídačku ve mdlobách a při vědomí. Hlavou se mu honilo všelicos, ale jakékoliv myšlenky ho přepadaly, nakonec je vždy přebila všudypřítomná bolest. Poté, co Soudce odešel a nechal Šumaře svým vlastním myšlenkám a bolesti, přišly opět předchozí kreatury a Šumaře odvlekly. Nevedly ho ale zpět do jeho cely. Tentokráte ho vyvlekly ven z budovy, ve které ho věznily. Venku pršelo a prasata pobíhající okolo ryla v zemi a hledala cokoli k snědku. Šumařovi to připadalo, jako by tančila. Začínal si o sobě myslet, že začíná pomalu blouznit.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit