„Vzhůru do víru velkoměsta!“ zavelí dáma s kloboukem, když obejdou obchoďák ze tří stran a (konečně!) najdou funkční vchod.
Doktor se podívá směrem k poliklinice, výčitky jemně nahlodávají svědomí.
„Možná bych přece jen měl jít k pacientům...“
Žena se zarazí, podrážděně zamračí.
„Takhle se stavíte k dobrodružství? Celé dny sedíte v ordinaci a teď, když můžete být hrdinou, byste najednou utíkal?“
Bez dalšího slova se otočí a začne si razit cestu davy nakupujících.
Muž zůstane stát, rozpolcený mezi možnostmi, mozek uhání na plné obrátky.
„Já myslím, že doktoři jsou taky hrdinové,“ usměje se na něj chlapec povzbudivě.
No jo, hrdinové...
Já vím, je to trochu pochmurné... Obávám se, že mi to letos úplně nepíše, respektive se mi nedaří naladit na pohodovou vlnu, na které měl příběh jet. Postavy si navíc dělají, co chtějí - ta, která měla být původně super kladná, dokáže být občas pěkná mrcha, a doktor ji v tom odmítá podporovat :). Zatím chci pokračovat, už jen pro ten zážitek, kam až mě postavy a témata zavlečou, jen bych ráda takhle narovinu varovala, že z toho může vylézt ledacos (slibuji, že se pokusím být soudná a když tak to včas ukončit, kdyby to opravdu nikam nevedlo).
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Zatím dobrý, situace se
Aries
Zatím dobrý, situace se dramatizuje, ale to je v pořádku
Děkuji.
Klav
Děkuji.
Zkomplikovalo se mu to.
Killman
Zkomplikovalo se mu to.
Přesně tak, díky za komentář.
Klav
Přesně tak, díky za komentář.
Doufám, že budeš pokračovat,
kytka
Doufám, že budeš pokračovat, zatím pořád sleduju s napětím.
Děkuji :)
Klav
Děkuji :)