Světluška
Hořkosladká, rty popraskané zoufalstvím mi skrápěj. Až budeš tím ptáčkem, trylek smutek odhánějící ať zazní. Kdo si tě neváží – blázni!
Jasnotemná, rány hluboké zasazené životem mi omyj. Až budeš opět světluškou, v duši bouřlivé zasviť mi. Ať útesy nezdaru vystřídají potom krásné sny.
Hlasnotichá, jsa sražen na kolena pochybami sílu postavit se mi dej. Až budeš zase kapkou ve vlnách ztracena, jako trosečníka na břeh vyhoď mě. Ať koráb bezradnosti zůstane daleko v té neprostupné tmě.
Pevnokřehká, oči omylů slepé, ale ty za ruku mě drž. Už nejsi malá, vyrostlas, já opět hladím tvoje hebké vlasy – srdce tluče, vyhrála jsi.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Moc pěkně a poeticky Jsi to
Moc pěkně a poeticky Jsi to pojal!
Ta prvotní myšlenka spojit
Ta prvotní myšlenka spojit téma s nadějí se prostě tak zakouslo, že už prostě nepustilo. Děkuji!
To je nádherné
To je nádherné
Tak to vždycky moc potěší :).
Tak to vždycky moc potěší :). Děkuji!
Och, úžasné
Och, úžasné
Vřelé díky!
Vřelé díky!
Nádhera. Šup do oblíbených.
Nádhera. Šup do oblíbených.
Jsem rád, že se líbilo :)
Jsem rád, že se líbilo :)
Objevila jsem díky výběru
Objevila jsem díky výběru jako dříve neobjevený poklad. To je skvost!
Jé, to bych také bez výběru
Jé, to bych také bez výběru přehlédla! Moc pěkné :)