Pohoda

Zařekla jsem se, že už nikdy nebudu brát drogy. Nikdy! Zato ujíždím na kávě. Denně jich dám tak deset, někdy i víc. S Martinem plánujem svatbu. Bydlíme v bytě u jeho mamky, spolu s jeho bráchou, nevlastním tátou, babičkou, dvěma psi, třemi kočkami a morčaty. Je to celkem pohoda. Jenom babi občas pronese: „Držte mě!“ Vstáváme většinou až odpoledne. Dáme si jídlo, co uvaří bavička. Večer jdeme ke stánku. Tam si dáme cígo a páv piv. Pokecáme s kámošema a k ránu se vracíme domů. Tak to jde den za dnem. Jenom ten alkohol si nerozumí s práškama, od psychiatra.