28. Noc ve Švestkovém sadu

Akt II, scéna 8
Švestkový sad, noc. U jezírka s barevnými rybami sedí Fanred, oblečený jen v košili a kalhotách, a zamyšleně krouží prstem ve vodě. Za jeho zády vchází Lycva, také oblečená na spaní, s přehozem kolem ramen. Když si ho všimne, zarazí se a chce odejít.
FANRED: Vím, že tam jsi.
LYCVA: Nemohla jsem spát, tak jsem… Ale to nic, nebudu tě rušit.
FANRED: Briwal souhlasil, že se s tebou zítra setká. Přemluvil jsem ho, aby tě přijal ve svých osobních komnatách. Bude to jen přátelský rozhovor, nic závazného, ale bez dvořanů si nebudeš muset dělat tolik starostí s protokolem. Briwala zajímá, co mu chceš říct, nějaké uklouznutí ti odpustí, ale jiní by nemuseli být tak chápaví.
LYCVA: podrážděně Neboj se, moje uklouznutí budou jen moje, ty se za ně stydět nemusíš.
FANRED: otáčí se, aby seděl čelem k Lycvě O to přece vůbec nejde. Talzid je u dvora a šušká se, že se kolem něj točí nějaký kněz staré víry.
LYCVA: Je to ten, se kterým jsme se setkali u Zimoviště. Viděla jsem ho tady.
FANRED: povzdech Myslel jsem si to. Oba budou tlačit na to, abychom Sliennu využívali co nejvíc to půjde. Tvoje jediná naděje je dosáhnout nějakého královského slibu dřív než oni. Briwal nebude chtít zavírat lidi do klecí, ale po válce a převratu je království křehké, král potřebuje každý ždibec moci. Tím víc, že má jen dceru, a šlechta se pořád neshodla, jestli uzná nárok ženské dědičky. Až se Briwal znovu ožení a zplodí syny, bude to lepší, ale nemůžeš čekat, než si najde vhodnou nevěstu…
LYCVA: V paláci je přece mnoho žen, mladých a s dobrými boky.
FANRED: Tak snadné to není. Král si nemůže vzít jen tak někoho, musí si vybrat manželku, která mu nejen porodí dědice, ale zároveň mu přinese významné spojenectví a bude mu důstojnou pomocí…
LYCVA: rychle Kdo je potom konkubína? zakrývá si ústa rukou
FANRED: Jak tě to napadlo?
LYCVA: Laivo si myslel, že jsem do Anlonny přišla jako tvoje konkubína. Co to znamená?
FANRED: mne si kořen nosu Jeho drzost mě nepřestane udivovat. Jak bych ti to… Někdy chce muž hledat lásku v náručí ženy, ze které ale nemůže z nějakého důvodu udělat svoji manželku. Taková se může stát jeho konkubínou a sdílet jeho lože, ale z hlediska zákona je sotva víc než služebná.
LYCVA: Aha… náhle překvapeně Aha! Proč to ale dělá ona? Proč se raději nestane manželkou někoho jiného?
FANRED: Mnoho mužů své konkubíny dobře zajistí. Dívka z prosté rodiny si nemůže šlechtice vzít, ale jako jeho konkubína může mít lepší život než jako manželka někoho sobě rovného. tišeji A některé z nich to dělají z lásky. Takový důvod musí být pochopitelný i pro tebe, ne?
LYCVA: po chvíli Ano, to asi ano.
Po cestě se blíží světlo. Fanred vyskočí na nohy a postaví se před Lycvu, ale ukáže se, že přichází jen královna vdova Nevaia.
FANRED: Stalo se něco?
NEVAIA: Ne, neboj se, jen jsem přišla za tebou.
Lycva začíná pomalu couvat pryč.
FANRED: Teď, uprostřed noci?
NEVAIA: Chci si promluvit, aniž by nás někdo poslouchal.
FANRED: My dva víme nejlíp, že v paláci někdo vždycky poslouchá.
Lycva za Fanredovými zády nenápadně odchází.
NEVAIA: Tohle je Briwalův palác, ne Hanbetův. Kromě toho, nebudeme mluvit o ničem tajném.
FANRED: Tehdy jsme nemluvili skoro o ničem a jak to skončilo…
NEVAIA: suše Dobrá zpráva je, že mám královský slib, že mě nikdy neprovdá proti mojí vůli, takže aspoň v něčem se historie nebude opakovat.
Fanred se ohlíží, ale Lycva je už pryč. Ramena mu poklesnou, ale obrací svou pozornost zpátky k Nevaie.
FANRED: Proto jsi přišla? Vzpomínat na to, kolik bolesti jsme si způsobili?
NEVAIA: sedá na lavičku a uhlazuje si sukně Přestaň už se strachovat, chtěla jsem si jen vyjasnit naše stanoviska. I když by mi to lichotilo, předpokládám, že se nechystáš padnout mi k nohám, vyznat mi lásku a požádat mě o ruku?
Fanred si sedne vedle ní a bere ji za ruku, ale Nevaia se mu vytrhne. Fanred si složí ruce do klína.
FANRED: Vždycky bude kousek mého pošpiněného, nestálého srdce patřit jen tobě. Ale ten mladíček, který ti nechával jahody na okně a nosil na srdci tvůj šátek, už neexistuje, stejně jako je pryč ta dívka s kopretinou ve vlasech.
NEVAIA: hořce Dávno pryč. náhle s nadějeplným úsměvem Ale možná by navrátivší se zajatec a královna vdova mohli být přátelé?
FANRED: Jsou a vždycky budou.
Chvíle ticha. Fanred a Nevaia si s láskou prohlíží jeden druhého a pak se oba rozesmějí.
NEVAIA: Ani nevíš, jak ráda tě vidím. Celé roky jsem se o tebe bála. Je ode mě sobecké, že se mi ulevilo, když tě zajali?
FANRED: Mně se taky ulevilo. Rád jsem si odpočal od zabíjení a deabartští se ke mně chovali dobře.
NEVAIA: A pak přijel Talzid s tím, že tě ve Slienně přepadli a zabili Ai Ciligh. Celou noc… zadrhne se a složí hlavu do dlaní
Fanred jí položí ruku na záda, ale Nevaia s sebou prudce trhne. Fanred stáhne ruku.
NEVAIA: Omlouvám se, špatně snáším mužský dotek. V mém postavení na mě naštěstí jen tak někdo nesahá, ale stačí, aby mě Briwal uváděl do síně na hostinu a polije mě studený pot a rozklepou se mi kolena.
FANRED: Já se omlouvám, nevěděl jsem… Proto ti Briwal slíbil, že se nemusíš vdávat?
NEVAIA: Dala jsem si to jako jedinou podmínku mojí pomoci. Chci se starat o palácové zahrady a o malou princeznu a nedělat si starosti s muži.
FANRED: Všichni nejsme jako starý král. Někteří z nás si neberou, co jim nikdo nenabízel.
NEVAIA: Vždyť já vím. Ale mám před sebou ještě hodně přemýšlení a uzdravování. Zatím jsem si sotva zvykla, že se nemusím strachovat o život pokaždé, když měsíc ukáže, že pod srdcem nenosím dítě.
FANRED: Mrzí mě, že ti to Matka Namia nedopřála. Vím, jak jsi vždycky chtěla kupu dětí.
NEVAIA: To nebyla vůle Matky Namii, ale moje. Stačí vědět, kterou bylinu si přidat do čajů, aby semeno nevyklíčilo.
FANRED: Nějaká bylinkářka si troufla nosit ti něco takového?
NEVAIA: Nemusela, vždyť jsem říkala, že se starám o palácové zahrady. Hanbeta ani nikoho jiného nezajímalo, co v nich sázím a co v nich trhám.
FANRED: Kdyby ti na to přišel, nedožila by ses dalšího dne! I tak jsi riskovala, že se tě zbaví a najde si jinou, která mu dědice dá!
NEVAIA: Uvědomovala jsem si riziko a přijala jsem ho. Lepší, než aby dostal, co chtěl, a abych mu vydala napospas nevinné dítě. Netvař se tak, už je to za mnou a nechci plakat pro to, co mohlo být.
FANRED: s úsměvem Doufám, že ti Briwal nabídl nějaký úřad, protože pro péči o zahradu je tě škoda.
NEVAIA: také s úsměvem To víš, že to zkoušel. Všechno možné, funkcí Mluvčí pobřežních panství počínaje, sňatkem a návratem na královský trůn konče. Ale nechci zodpovědnost ani pocty, mně je lépe ve stínech. Kromě toho, už jsem si vyzkoušela, jakou moc může mít jedna žena sázející květiny.
FANRED: Pokud je to správná květina na správném místě…
NEVAIA: Připozdívá se a měla bych se vrátit. Ale než půjdu – dej si pozor, co seješ ty. Nejsi doma ani den, ale při návratu jsi kolem sebe rozházel tolik semínek, že z toho hrozí vyrůst pořádná džungle. Bojím se, aby se v ní neskryla šelma.