Géniovo fiasko

Jeho bledá, aristokratická tvář po několika mlčení lehce ožila: „Nebojte, tomuto zlozvyku jsem znovu nepropadl.“
Překvapeně jsem se na něj podíval.
„Ano, nejdřív jste mlčky poslouchal má depresivní houslová preludia. Pak se vaše tvář rozzářila v náhlém pochopení. Rychle jste se podíval na žíly na mých rukou. Zklamání, neporušená kůže. Rychle jste se rozhlédl, zda někde neleží odhozená stříkačka s morfiem,“ viděl do mne. Zase a stále.
„Nebojte,“ zopakoval, „tomuto zlozvyku jsem znovu nepropadl. Jen jsem si uvědomil, že má drobná sedmisetstraná monografie o paklíčích nemůže být vydána. Kladla příliš dobrý návod všem podvratným živlům. Spálil jsem ji v krbu.“