U řeky

Ležela mezi kamínky a voda jí omývala zraněnou nohu. Klidná řeka ji zanesla na druhý břeh, něžně a opatrně, jako by věděla, co dělá. Ona mezitím cestovala dimenzemi v bezvědomí. Zdálo se jí o dětství. Samé krásné vzpomínky. Stromy a houpačka. Jízda na kole. Smích ostatních dětí. Tolik se jí nechtělo přijít k sobě. Ve snech jí bylo líp. A tady dole na Zemi to bylo těžké. Natož zrovna teď.

Probudil ji teplý vzduch u úst. Funění. Koňský čumák. „Pyrite?“ Zamumlala a pomalu otevřela oči. Opravdu. Černohnědozlatý přítel stál přímo nad ní a snažil se jí dobrých pár minut probudit.