Navazuje na Dvě srdce.
Jakubíček padá k zemi. Ostré zuby potrhaly kůži těla i látku šatů na cáry. Krev teče pomalu.
Čarodějka vykročí. Její kroky se rozléhají tichem, které na návsi panuje.
Snaží se našlapovat lehce, skrz tenkou podešev cítí každý kamínek, každou nerovnost. Boty si šila sama. Do jejich kůže už se toho vepsalo hodně. Studená ranní rosa a ostré trny ostružiní, blátivá ornice a čerstvá kravská mrva. Teď je poznamená Jakubíčkova krev.
Když pokleká vedle mrtvého těla, cítí čarodějka v zádech pohledy. Ví, že jsou plné strachu a odporu. Nesoustředí se na ně. Zatlačí mrtvému oči a odříká modlitbu. Pokoj jeho duši.
smutné... ale nutné
Tora
smutné... ale nutné
Bolí :(
Apatyka
Bolí :(
Velmi sugestivní kousek.
Kleio
Velmi sugestivní kousek.
Uf, to je něco. Z čarodějky
strigga
Uf, to je něco. Z čarodějky jde strach, a přitom je tak pochopitelná, Jakubíček byl odpornej, a přitom ho člověk lituje. Skvělý.
Já ho teda moc nelituju,
Aries
Já ho teda moc nelituju, protože ubližoval liškám, ale jinak souhlasím s komentáři výše. Výborné to je
Souhlas
neviathiel
Souhlas
Po -
medvedpolarni
ma-loun-ku. chodí strach. Brum.
Děkuji za komentáře, jsem
Aveva
To je hodně působivé.
Terda
To je hodně působivé.
Hustý! Působivé.
ef77
Hustý! Působivé.