Varování

Padmé sledovala zpod přivřených víček pohybující se světla a mlhavé siluety. Byla příšerně unavená. Ještě hodinu a... stejně zase neusne.
„Tisíc let historie nic neznamená. Republika je polochcíplá fosílie bez budoucnosti,“ donesl se k ní útržek hovoru.
Padmé potlačila povzdech.
Erma zalapala po dechu. „To nic,“ vyhrkla a posadila se. „Už je čas na střídání?“
„Zdaleka ne.“
„Vystřídám tě hned. Dneska už neusnu. Zatracené vize. Vážně mi nechyběly.“
Anakin měl vizi. Než Padmé odjela sem.
„Co jsi viděla?“
„Loď. Někdo v kápi. Světelné meče... Odhazuje vojáky jako loutky. Jde si pro nás. Snažím se ho zastavit, ochránit tě... nejde to.“