Zkažené ráno

"Vypadá to, že došlo kafe," prohlásil a napil se čaje. "Škoda... mohl to být tak krásný den." Zavřel dveře od verandy, popadl kladivo, hřebíky a pustil se do zabedňování oken, dveří a všech slabších míst ve stěnách.

"Tak hotovo... A pokud budu mít štěstí," upravil si konečky kníru. "Možná se dožiji i zítřejšího rána."

Když se konečně usadil s dalším čajem, zvenčí se ozvalo chaotické bouchání, škrábání a divné mrmlání: "Kafe! Kafeee! Kafííííčko!"

"Jo, jasně, to známe. Jen tři prstíčky tam strčíme a hned zase půjdeme. No jo, ani prd," mumlal si spíš pro sebe. "Chjoo, to bude zase den."