„Musím jít,“ těžce jsem sbírala odvahu k tomuto rozhovoru. Bylo skoro jisté, že to nepochopí.
„Na jak dlouho?“
„Navždycky.“
„To nemyslíš vážně!?“
„Už je to tady,“ pomyslela jsem si.
„Víš, Damiáne, šla bych s tebou až na kraj světa, kdyby to bylo možné, ale můj skutečný život je jinde.“
„Budeš mi chybět,“ ozvalo se smutně.
„Ty mi taky, hrozně moc. Pomohl jsi mi najít klid a udělal mě šťastnou, na to nikdy nezapomenu.“
„A proč odcházíš, když je ti fajn?“ podotknul ironickým tónem.
„Protože nemám na výběr. Můj čas tady skončil, ale nechci odejít bez rozloučení.“
„Ať tě draci provází.“
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit