Kousek nebe

Pustil to na chodník nějaký pták, velký a bílý. Vypadalo to tak zvláštně potrhaně a zmuchlaně, že mi toho bylo líto. Nedalo se na to pořádně sáhnout, tak jsem vyklepal drobky ze sáčku od svačiny a opatrně to do něj nabral. Doma jsem to vyklepal do akvária po těch rybičkách, co se zakuklily a odletěly.
Po pár dnech už se tomu dařilo o něco líp, i ta modrá barva už se zdála být zdravější. Ten holub, co ke mně občas létává, mi řekl, že je to kus nebe.
Teď jenom přemýšlím, jestli ho mám pustit na svobodu, až se zotaví.