Cena štěstí

Dalo se tu jen těžko poznat, jaká je vlastně denní doba. Ta maličkatá špendlíková hlavička kdesi nahoře byl kousek nebe. Ve válcovitém prostoru se tu tísnily stovky nebožáků. Nahoře se zatím odehrával život.
"Zvláštní na tom je", pomyslel si, "že štěstí těch nahoře je přímo závislé na naší bídě. Alespoň oni si to tak myslí. Možná tomu věří tak, že kdybychom tu nebyli, nedokázali by být šťastní, i kdyby se jejich život od toho současného vůbec nelišil."
"Pověst praví, že kdo do této studny hodí kamínek, bude stále šťastný..."
A za chvíli jim na hlavách přistály další oběti za štěstí.