Výhoda krátkých jmen

Otík pod máminým vedením provádí další grafomotorické cvičení. Obrázky pomalu, ale jistě nabývají žádaných podob.
"Tak je to už dobré a nakonec se pěkně podepiš. Ota Šuk. Hezky podepiš, to O je šišaté, to Š vygumuj a znovu."
"Mami, mě už to nebaví, stále a stále psát."
"To se nedá nic dělat, jen cvičení dělá mistra. Buď rád, že máš tak krátké jméno. Jako všichni chlapi v naší rodině. Jako holka bys byl Šuková, to je dvojnásobek písmenek. Vžij se do mé kůže. Vzpomeň si na mé jméno za svobodna. Měla jsem to mnohem těžší, když jsem byla Scholastika Kundeliusová."