Na rozloučenou

„Vážně musíš?“ vzlykala holčička a kulila na něj obrovské oči.
Dřepl si k ní a položil jí ruce na ramena. „Taky mě to mrzí, ale když tu zůstanu, budete z toho mít akorát problémy.“
Přikývla, ale z očí se jí dál hrnuly slzy. Odešel. Elke se zavřela do pokoje a odmítala vycházet. Až po několika dnech se znovu odvážila do sklepa, kde ho schovávali a zůstala ohromeně stát. Byl tam dárek.
Nebeská ulice byla vybombardována omylem, ale to nic neměnilo na faktu, že kousek nebe ten den umřel s ní. Nebe namalované na strop Židem pro Němku, která ho zachránila.