Jednou se tomu zasmějeme

V důsledku zběhnutí agenta 003 jsem skončil připoutaný k složité kovové konstrukci v tajné základně ďábelského číňana. Proklatě!
Mezi mnou a jistou smrtí stála jenom dobře skrytá výbušnina v hodinkách, omamný plyn v plnícím peru a můj šarm.
Číňan, mistr mučení, se ke mně blížil.
“Jak se do lesa volá, tak se z lesa salám,” pronesl. Vytřeštil jsem oči.
“Letěl havran a zakopl,” přidal zlomyslně. Začal jsem se zmítat v mukách.
“Šli dva a prostřední upadl,” triumfoval.
Zoufale jsem se vzepřel v poutech a zakřičel: “Próč?”
Číňan se ke mně naklonil a rozpačitě se zahihňal: “Protože měl v zádech kudlu.”