James Bond

“Očekáváte, že budu mluvit, doktore Mortimere?”

“Ne, očekávám, že zemřete! Podívejte se! Tady mám váš diář. Měl jste na dnešek v plánu zhatit plány doktora Mortimera, ale já to přepsal na ‘zemřít’.”

“Vy jste vskutku ďábelsky šílený, doktore. A jak si to představujete?”

“Tento bazén je plný piraní, oberou vás do poslední kostičky.”

“A co mi zabraňuje, abych vás tam nyní během naší konverzace žďuchl?”

“Vůbec nic.”

Agent 007 se otočil, spoutanýma rukama se ohnal po doktorovi a v okamžiku se hladina zvířila těly hladových ryb. Agent ve vzduchu zachytil diář.

“Doktore, je neslušné psát vlastní schůzky do cizích diářů.”

M bol trochu nesvoj. Situácia bola ... delikátna.
Tak za prvé, ten nový mesiac na oblohe bola skutočne mimozemská loď. Mimozemšťanov síce ešte nevideli, ale zo všetkých rozvediek dostávali podobné zprávy...

Elon Musk už dva dni nepoužil písmeno X.
Trump sa rozhodol premenovať USA na USAI = spojené štáty americko-indiánske. (aj keď existovali aj iné výklady).
Putin si založil účet na Facebooku.
A kráľ.. ich kráľ si dal čaj s citrónom...

Bolo to jasné, mimáci všetkých uniesli a mimikujú ich.
"Takže, 007, infiltrovať, zachrániť, a pre všetko na svete, vyhnite sa medzidruhovému kríženiu! Viete, čo stoja vaše alimenty iba na tejto planéte?!"

The loose sawblade hit the henchman in the right place so he never had to worry about dandruff again. The severed head sailed over the edge of the cliff and into the low cloud cover.
James smirked and turned to Natalya.
"Don't you dare say it!" she snapped.
"Every time some bad guy dies in a violent and unusual manner you just HAVE to say some awful pun or quip! I can't stand it! Make your choice, James Bond. It's the quips or me."
"I'm sorry, darling. It's stronger than me. Like someone wrote a script for me."
"Goodbye, James."

„Bond. James Bond.“ Rozhlédl se po podniku. Při jeho slovech se několik lidí otočilo.
„Všimli si tě,“ ozval se mu v uchu přes vysílačku Q.
„Jsem dokonalá volavka,“ zareagoval agent do skryté vysílačky. Stačilo se objevit a pozornost se strhla na něj. Už teď ho sledovalo několik členů SPECTRE.
„V tom obleku vypadáš hříšně dobře,“ zaflirtoval Q.
„Vypadám dobře i bez něj,“ zapředl James.
„To moc dobře vím.“ Q rozhodně věděl. „Nemůžu se dočkat až-“
„Jste na misi,“ přerušil jej hlas M.
007 ani Q si neuvědomili, že M celý rozhovor poslouchal.
James měl jiné starosti. Zrovna se objevil Blofeld.

"Hele, dostal nový 007 správné školení?" zeptal se zločinec v převleku za barmana své kolegyně. "Chtěl jsem mu otrávit Martini, říkám klasicky 'protřepat nemíchat že', a on mi na to, že nepije alkohol! Jenže ten jed by v obyčejné sodovce byl poznat."
"Očividně mu zapomněli říct, jak se to s 007 má," přikývla jeho půvabná kolegyně. "Zkoušela jsem na něj klasickou femme fatale, ukázat nožku, ach pane Bonde, můžeme se vášnivě pomilovat, potom mu ukradnu klíče od kufříku, že jo. A on mi na to řekl, že ho ženy nepřitahují!"
"Kam ten svět spěje, už ani ty agenty nedělají pořádné..."

Inspekce v oddělení klonů probíhala bez větších závad. Inspektorka vypadala spokojeně, vědečtí pracovníci začínali rozeznávat světlo na konci tunelu.
„Chci vidět poslední verzi. Řekněme v baru.“
Vedoucí vědec se orosil. „Nebyla by lepší třeba honička na vodních skútrech?“
„To dovede i opice. Ukažte mi ho v baru.“
Holografický ring se transformoval. Na barovou stoličku dosedl muž. Inspektorka se neubránila uznalému výrazu.
„Martini. Protřepat, nemíchat.“
„Stop! Kdy začali dělat tohle?“
„Před patnácti cykly. Nedaří se nám to z něj dostat!“
Inspektorka znechuceně sledovala, jak se dospělý muž hroutí v slzách. Cvakla propiskou. „Pusťte simulaci. Chci slyšet, jak se ten zmetek představuje.“

Z šatny pro personál vyšel v číšnickém úboru a zamířil do hlavního sálu. Zvolnil krok, a zklidnil dech. Před dvěma hodinami rychlé jízdy ve vypůjčeném BMW připlul miniponorkou na prázdnou pláž, kde měl po obědě relaxovat baron Lanimirc, a šokovaně zíral na zapadající slunce. Taková začátečnická chyba, zatracená časová pásma.

Vstoupil do sálu a oddychl si, když uviděl barona i celou společnost účastnící se banketu. Tu z baronových asistentek, nyní oblečených v honosných večerních šatech, se kterou se měl setkat dříve na pláži a která mu prozradí kód k baronovu trezoru, pozná podle ... a sakra, to bude ještě zajímavý večer.

„Můžu spát na zemi.“
„Nebuď směšný, 007, nejsme děti. A zítra musíme být oba v kondici.“

Jenom jedna postel dává smysl, předstírají přece zamilovaný pár. A na spaní vedle kolegy nic není, ostatně spal na pracovní cestě v jedné posteli s Tannerem i Moneypenny a bylo to naprosto v pořádku.

Jenže. Tohle byl Bond. James. S kterým nic není jednoduché.

Q se proklínal. A proklínal Bonda. Proklínal M za tuhle misi.

Ale hlavně proklínal postel, která byla strašně malá. Q sice ležel až na úplném kraji, přesto cítil, jak se jeho pata zlehka dotýká cizích nohou.

Tahle noc bude nekonečná.

Brno je městem společenského života, což neocením, když se snažím setřást pronásledovatele. Trochu je zpomalí, když na ně sestřelím vycpaného krokodýla („draka“).
Na náměstí odbíjí jedenáctá. Sáhnu jsem do orloje a mrštím skleněnou koulí gangsterovi do oka. Vzápětí skočím do projíždějící šaliny – následuje zběsilá honička. Nepřežije ji socha exekutora s televizí a Jošt na koni – pouhá náhoda, která rozhodně nesouvisí s tím, jak jsou tyto sochy ohavné. Návštěvu města zakončím s jednou dámou ve vile Tugendhat. Ukáže se, že dáma mě chce zabít, ale naštěstí ji zneškodním (bohužel včetně vily).
Před odjezdem se osvěžím u Kofi-kofi. Espresso tonic. Protřepat – nemíchat.