Pomáda

Dřevěná vstupní terasa nervózně vrzala. Na devětadevadesáté zaklepání se konečně otevřely dveře.
"Co je?" rozhodně to neznělo přátelsky, jenže...
"Paulette!" kvíkla Sharon a na okamžik ztratila hlas.
Kamarádka stála zhrouceně za moskytiérou v triku školního týmu, v nechutnejch teplákách, na nohou korkáče. Blond vlasy mastně zplihlé, žádné náušnice, žádné mrkací řasy.
"Ehm... Paulette, to už je moc. Potřebujeme tě zpátky."
"Jdi do háje," vyhaslá hvězda začala zavírat.
"Johnny tě potřebuje. Spadl z mašiny."
"Cože?" Paulette vykulila oči.
"Jo. Musíš za ním. Něco jsem ti přinesla," zamávala papírovou taškou.
Paulette jako by se po měsíci nadechla.
"To jsou Pink Shimmer legíny?"

"Úžasný tanec! Jak se jmenují?"
"Eeeh... Fred a Ginger!" vypálí Doody.
Frenchy neúspěšně protestuje.
"Neposlouchejte toho troubu," houknu na porotce.
"Ginger jsem já. A Fred támhle v koutě opíjí Janette ze třeťáku vaječňákem."
Ten prapodivnej posun v čase mi aspoň nadělil šaty a la padesátá léta, i když image Amber von Tussle do tělocvičny Rydell High z nějakého důvodu nepasuje. To mám z toho mixování muzikálových soudtracků.
Trsla bych si s Dannym... ale není čas, kánon je potřeba nabourat na jiném místě. Blíží se Cha-Cha. Skoro bych se vsadila, že to není baba. V těch šatech ostatně vejce elegantně schová...