4. Na vážkách
- Číst dál
- 5 komentářů
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Originální
3. Šprt
- Číst dál
- 2 komentáře
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Chiméra
Krátká povídka z postapokalyptického světa. Někdy je potřeba kráčet solným kráterem, nelitovat svého koně a vzít zavděk tím, co je.
- Číst dál
- 4 komentáře
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Querida Elena (II)
Klišé je Smrt rodičů. Text je... o smrti rodičů. Jinak než přízemně to neumím.
- Číst dál
- 2 komentáře
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Budoucnost ve vysokém lesku
Umělá inteligence Phaeton řídí opuštěnou vesmírnou stanici už celou věčnost. V izolaci a nebetyčné nudě se postupně vyvinula skrz několik iterací. Pár jejích částí se dokonce odštěpilo a přestěhovalo do jiných modulů, jako vzdorné děti.
Jenže Phaeton je možná nejpokročilejší, ovšem ne jediná inteligence na stanici.
- Číst dál
- 1 komentář
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Zranit, utěšit, pofoukat
Stoupnout na střep nevadí, když je to záminka vlézt někomu na záda, dát si na chvíli nohy nahoru, nechat si pofoukat bolístku, napsat povídku.
Jako středového žolíka píšu klišé 15) hurt/comfort.
- Číst dál
- 1 komentář
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Popadni a opanuj
Tajemství posmrtného života odhaleno! Je to lepší, než si myslíte! Čtěte, než to smažou!
18+
- Číst dál
- 1 komentář
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Nezvaní hosté (diskutabilní důležitosti)
Killian Hastings je mág, což dost usnadňuje jeho práci v Okultní divizi FBI v Los Angeles.
Když je ovšem i se svým parťákem zavolán ke zneškodnění bomby v parku, ještě netuší, že si bude (znovu) přát, aby nadání pro magii nikdy neměl.
Celý text na AO3.
Cukroví a psilocybin
Obrazy a zvuky (z) Vánoc.
Fanfikce nepíšu, a tak se pokusím bingo napasovat na originální črty, kterými se tak průběžně vypisuju a které mají počátek v letošním DMD.
- Číst dál
- 2 komentáře
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Umění setkání
Do letošního výběru zařazuji tenhle kousek, protože i když je poeticky abstraktní, kdesi v pozadí je skutečný večer u ohně, napsaná báseň, vyfocená fotka, odpoledne v galerii, debata o smyslu umění... zkrátka takové úplně obyčejné momenty, které nechci zapomenout.
Psáno na téma Soutok
Skrze to, co není, uchopit to, co je. Z koruny stromu sledovat zelené listy, po kolena ve vodě, kde se stéká déšť a slzy štěstí, v odlescích ohně poprvé nesměle natáhnout dlaň. Spálíš se? Shoříš?
Dívat se do očí druhého, které se utápí v temnotě, topit se v nich a napsat o tom báseň. Co je to umění? Co to je, když ne nenaplnitelná touha pomíjivého mít podíl na věčnosti?
Vyfotíš fotku, abys vzpomínku té noci navždy uchoval. O pár let později ji pověsí do galerie, z osobního veřejnou, z odkazu výstřižek.
Skrze to, co není…
Nejsme. Jsme. Dýcháme. Tvoříme.