Stříbrná dýka

Bořek spí, teď budeme zase chvíli sledovat Bernarda

Vklouzla do potoka a byla pryč.

Teď teprve pochopil, koho vlastně zachraňoval.

Vrhl se do vody a začal se brodit k lapené dívce.

Sáhl na břeh pro sáček, aby do něj vzácnou travinu pečlivě uložil, a už si v duchu představoval, jaké senzační akce s ní provede.

Proměnil se do lidské podoby, vyndal z kapsy hábitu sáček z neběleného plátna a připravil si ho na břehu, rychle se svlékl a bez váhání sklouzl do potoka.

Bernarda teď chvíli necháme a podíváme se na jiného výtečníka.

Bernard chtěl ještě něco říct, ale uvědomil si, že neznámý zmizel.

Něco tak pitomého se může stát jenom mně, pomyslel si Bernard znechuceně. Mám dost vlastních starostí, abych se tady vykecával s nějakým neviditelným otrapou.