Mlhovina
Prolog:
Na křižovatce stojí auto. Už nějakou chvilku.
Nakonec k němu přistoupí cizí muž. Osloví řidičku, ale ta reaguje úplně nesmyslně. Sedá na její místo a převáží auto na nedalekou benzínku.
Policie, doktor, sanitka, nemocnice
...
Praha - Ostrava, 14 hodin na cestě, 770 km. Nevím jak, nevím kudy.
Ischemický zánět mozku...
"Paní, dobrý den"
Cizí hlas ji vytahoval z krajiny mlhoviny. A ona chtěla vyprávět své příběhy.
Stínové bytosti naslouchaly jejímu vyprávění.
Vyprávěla o sobě, o své rodině, o zvycích mezi lidmi.
Vyprávěla o krásné krajině, o zvířatech, o slunci a tmě, o hvězdách nad hlavou a o letní bouři.
Vyprávěla o zimním tichu, o sněhu pod nohama, teple krbu, o teple obětí druhého člověka.
Bytosti poslouchaly a vystupovaly ze svých stínů. Mlhovina měnila své barvy z tmavých na světlé a nádherně zářila.
"Doktore, takhle nám utíká už čtvrtý den."
Nechtěla odtamtud odejít...
Po pěti dnech se vrátila zpět, znovu narodila...
21. říjen 2016 - jeden den v řadě dní života.
Stačilo málo a mohl být poslední.
Té noci mí andělé nespali.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Silné a úžasně napsané. Jsem
Silné a úžasně napsané. Jsem ráda, žes tu zůstala.
Páni... tak tohle mi vyrazilo
Páni... tak tohle mi vyrazilo dech... Dokonale napsaný!!
*tečou jí slzy
*tečou jí slzy
Jejda.
To musel být dost silný zážitek... Hlavně že dobře dopadlo, uf!
ach
ach
Probůh...
Probůh...
Tedy... co dodat... hlavně,
Tedy... co dodat... hlavně, že to dobře dopadlo. Uff. Káč.
..
Děsivý zážitek. Ještě že nespali.
Děkuji všem
Děkuji všem
Některé věci znám dosud a asi navždy jen z vyprávění.
Mlhovina už mi zůstala, občas se v noci vrací.
Mě zaujaly i ty najeté kilometry
taková cesta do neznáma... nechtěla bych to zažít a nemůžu se rozhodnout, jestli je ta přetrvávající mlhovina pocitově dobrá nebo špatná věc, tak snad přináší alespoň ispiraci... téhle povídce rozhodně přínosnou :-) ať se v životě daří bez dalších "ran" a modřin... je vidět, že "mamut" něco vydrží :-)
Je pravda, že:
z celé té anabáze cestou domů si pamatuji asi jen sedm styčných bodů (naštěstí, mám naježděnou celou naší zemičku)
podle pana doktora (jak řekl mému muži) jsem jela na autopilota - mozek povypínal, co šlo a jen udržoval směr domů
a domů bylo jediné slovo, co jsem byla schopná policistovi na benzínce říct, když na mě mluvil...
nechápu, nepamatuji se, a co vím - vím už jen z vyprávění...
domů bylo nejsilnější pouto
Domov
je silný magnet a je dobře, že ta přitažlivost tak skvěle zafungovala :-)
Uf! Nemám slov...
Uf!
Nemám slov...
Uf, mamute, jsem ráda, že jsi
Uf, mamute, jsem ráda, že jsi tu s námi.:-)
Děkuji všem za milá slova :)
Děkuji všem za milá slova.
Potěší a podrží, což je někdy nejdůležitější.
Je to mrazivé a věřím, že to
Je to mrazivé a věřím, že to pro tebe a hlavně tvou rodinu muselo být hodně stresující a náročné období. A je vidět, jak je pro tebe to Domů důležité. Protože chceme tam, kde se cítíme nejlépe. Je super, že jsi tady. A drabble je moc krásně napsané.
Děkuji, moc.
Děkuji, moc.
Ufff, to je mrazivé. Ještě že
Ufff, to je mrazivé. Ještě že tvoji strážní andělé nespali a domů tě táhlo zpět
Děkuji.
Děkuji.
Už je to více než půl roku. A pořád mi běhá mráz po zádech. Ale spíš z toho, co mi vyprávěli, protože mozek je kouzelná schránka. Ten můj vymazal vše od dne D až do cca 14 dní po... Takže, co bylo, mám zprostředkované. A pak se začínají sbíhat střípky mých vzpomínek.
Aj. Teď už problémy se
Aj. Teď už problémy se zapomínáním nemáš?
Mám, ale naučila jsem se
Mám, ale naučila jsem se používat papírkový systém - co si nenapíšu, vyplave až někdy...
Je to takové zvláštní. Ale jinak zajímavý svět, člověk si občas nedělá s zbytečnou hlavu
To mě opravdu zajímá. Ale zdá
To mě opravdu zajímá. Ale zdá se, že to zvládáš dobře