Kličkování

"Doprava, doparava! Doleva! Mírně dolů! Sakra řekl jsem mírně, stoupni trošku! Doleva! ÁH!" Křičí Mike
"Jak jsme daleko?!!" Houkne na něj Erwin dozadu.
"Počkej moment! Uf! Jo, musíme se vrátit o kousek zpátky a pak dolů a budeme na místě." Jen co dořekne, Erwin už zase řídí koberec. Tentokrát už ví kudy a Mika už čeká jen chvilka plná nervů než přistanou.
"Teda ty mi dáváš." Otírá rukou čelo.
Erwin ho plácně po zádech "No vidíš, a nakonec jsme to dali docela dobře, co?"
"Prosím příště už ne."
"Ale no tak, vždyť jsme tak dobrej tým! Dorazili jsme bez úhony!"