Umění lži

Avery se do ředitelny vkrade skoro jako kočka. Minerva ho očekává, hůlku záměrně zcela na očích.
„Minervo, Minervo,“ řekne jedovatě přátelským tónem. „Známe se čtyřicet let a ty pořád dokážeš překvapit.“
„Ty jsi průhledný jako křišťálová studánka,“ ucedí a nepřetvařuje se ani trochu.
„Kde je Skrk?“ Mód zastrašování. Minerva protočí oči.
„Zkusíme to po dobrém – odejdi sama. Nic se ti nestane.“
„Známe se už vážně čtyřicet let,“ řekne a velice pomalu vstane od stolu. „To stejné jsem řekla tomu parchantovi. Taky jsem lhala.“
Kletbu pronese v duchu a zatraceně rychle. Avery se skácí k zemi. Kroky na schodišti se rozběhnou.