Jestli se to opravdu tak stalo, nedokážu posoudit, viz závěrečná poznámka
Všech pět úlů bylo podezřele tichých, včely schované uvnitř. Dědeček to nechápal, podrážděně pochodoval po dvoře. Co se to stalo? Před čím se schovávají? No tak, holky moje, poleťte ven.
Maminka občas z legrace prohlašovala, že dědeček své včely miluje ještě víc než babičku. Nikdy jsem tomu nevěřila - milovat jen o trochu víc by znamenalo samou láskou zemřít. A on tu byl, zdravý a čilý.
V rádiu běžel jeden zábavný pořad za druhým. O katastrofě se mlčelo, nikdo nic nevěděl. Ale ty včely - malé, většinou neškodné, tolik užitečné a vnímavé - ty včely to poznaly.
Vyletěly až třetí den po Černobylu.
Stejně jako u dvou volně souvisejících drabblat Tady je doma a Malá oběť velké lásky mi jako zdroj posloužilo vyprávění zachycené Světlanou Aleksijevičovou v knize Modlitba za Černobyl. V tomto případě jsem vycházela z líčení Anny Petrovny Babajevové, ale tak jako každé vzpomínky mohou i tyto být časem zkreslené. Jestli je z biologického hlediska takové chování včel možné, nedokážu posoudit.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Pozoruhodné... každopádně
Esclarte
Pozoruhodné... každopádně hezky napsané.
Děkuji :)
Elet
Děkuji :)
rozhodně je to zvláštní a
Aries
rozhodně je to zvláštní a třeba opravdu něco cítily
To určitě, sama nevím, co si
Elet
To určitě, sama nevím, co si o tom myslet :)
Výborné. Celou dobu je to
kytka
Výborné. Celou dobu je to takové laskavé vyprávění a pak ten konec. Síla.
Moc děkuji.
Elet
Moc děkuji.
Brrr, zase mi leze mráz po
Oliver
Brrr, zase mi leze mráz po zádech, ale je to skvěle napsaný. :))
Díky, to jsem ráda, že je z
Elet
Díky, to jsem ráda, že je z toho ta atmosféra cítit :)