"Zase ty?" oslovil Hádés Hérakla, oděného ve lví kůži. "Myslím, že jsem se minule vyjádřil jasně. Živé duše sem nepatří."
"Nepřišel jsem kvůli sobě," pronesl Héraklés. "Duše krásné Alkéstis sem odešla dobrovolně, aby zachránila manželův život. Dovol jí vrátit se zpět."
Hádés se nad tou troufalostí zamračil a otočil se na Kerbera, aby se projevil jako strážce Podsvětí. Ten ale jen trojhlasně zakňučel, stáhl ocas, a utekl se zahrabat do svého pekelného pelechu.
Hádés se rozhlédl po prasklinách, které v palácových zdech zůstaly po poslední Héraklově návštěvě, a znechuceně mávl rukou.
"Vrátím ji. Ale ty slib, že už sem nevkročíš."
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Chudáček Kerberos... Heraklés
Gwen
Chudáček Kerberos... Heraklés mu stejně měl přinýst nějakou ňamku. Ovci třeba. Nebo tři.
Chudáček Kerberos! Trojhlasné
Peggy
Chudáček Kerberos! Trojhlasné zakňučení je super. Tolikrát jsem jako holka tyhle pověsti četla a nikdy mě nenapadlo přemýšlet nad tím, jestli kňučí současně všechny hlavy nebo jen jedna - nebo třeba dvě a třetí zívá.
Příště by si měli vyvěsit
Faob
Příště by si měli vyvěsit přímo cedulku: Vstup Héraklovi zakázán! Výborně zpracováno, velmi vesele!
Správně! S takovou si tam
Birute
Správně! S takovou si tam bude každý trajdat, jak se mu zlíbí. A budou traumatizovat chudáka Kerbera.
Cheche, když přišel Hérakles,
Esclarte
Cheche, když přišel Hérakles, pes se zahrabal radši sám.