Jako Popelka

Nakonec se materiál, na kterém byla kniha napsána, ukázal jako výhoda. Každý z banánových listů, které tvořily jednotlivé stránky, měl specifickou kombinaci barvy a struktury.
Bylo už po půlnoci, když knihovník všechny úlomky srovnal do příslušných hromádek. Potěšeně se usmál a začal sestavovat první stránku. Šlo to překvapivě rychle. Natáhl se pro lepidlo, když před něj na stůl dopadla hlava.
Kadeře bezhlavého Janka divoce zavířily po stole v oblaku zlomků banánových listů.
Ducha knihovníka Jáchyma, klimbajícího pod stropem to probudilo. Rozhlédl se.
“Nic si z toho nedělej, mládenče,” řekl, “Napodruhé to roztřídíš mnohem rychleji!”
Nejmladšímu knihovníkovi začalo cukat levé oko.