19. Utrácej aneb Dárešky k narozeninám

S minulým týdnem se objevily dvě zajímavé události. jednak se otevřely obchody a druhak mě rodina požádala o seznam přání k narozeninám.
Seznam přání je hezká věc, já ho vypracuju a něco z něj možná dostanu, rozhodně ne všechno, protože tam házím, co mě napadne. No a letos tam házím i koloběžkové věci.
Znáte to, když máte Koníčka, tak existuje spousta Udělátek, která by se vám pro Koníčka jako líbila, ale vlastně je nepotřebujete a sami sobě nedokážete zdůvodnit,. že za ně vyhodíte peníze? K něčemu takovému se narozeninový seznam velice hodí. Prostě to na něj přihodíte a necháte osudu.
No jo. Ale co dělat, když mám Udělátka, která opravdu potřebuju? Nezbývá, než řadit dle preferencí.
Zatím jsem obešla jen dva kamenné kolové obchody a čeká mě jich víc. Bohužel spousta z těch věcí, které bych si potřebovala osahat, se nachází v Liberci, Brně a/nebo v Plzni, ale tak mi Praha snad bude stačit. Co mají říkat třeba lidi z Chotěboře?
To, co potřebuju nutně a nechci čekat na narozeniny, které ještě nějakou dobu mávají z budoucnosti se smutně vysokou cifrou, jsou gripy. Aneb madla.
Už jsem zmiňovala měkčená madla, z kterých mám křeče v palcích, protože je držím příliš silně. Vydala jsem se tedy do jednoho z Obchodů a tam osahala všech několik desítek vystavených modelů (museli ze mě být nadšení, ale aspoň jsem použila dezinfekci). Verdikt - ty vado! Co mám dělat?
Kdyby byly k dispozici přesně tři modely, něco bych si z nich vybrala, ale takhle?
Vyloučila jsem všechny měkoučké a pěnové, to bych si nepomohla. Gelové? Korkové? Kožené? Gumové? S podporou pro dlaně? Ergonomické odpředu dozadu a opačně? S rohy? Se zvoncem a tancujícími vílami?
No, samozřejmě jsem předem podnikla samostudium, ale moc-li mi to pomohlo?
Pomohlo mi to aspoň v tom, že na skládací koloběžku mít rohaté gripy je hovadina. Hurá. To už mi zbývá jen 90% původních možností.
Šmatajíc po jednotlivých exemplářích hodnotím odpor, a to všech typů. Některé gripy jsou pořádně tuhé. Jiné na omak pro změnu pořádně odporné. Na cenovky zatím nekoukám, na to je dost času později. Předpokládám, že můj favorit bude určitě odporně drahý.
Značka, která se mi tvarově zamlouvá nejvíc (a kde si můžu podle pohodlnosti úchopu vybírat třeba mezi třemi typy) je mi na omak právěže odporná. Vysoká kvalita, patentovaný povrch, odolnost, ergonomie, blemc, blemc.
Zdá se mi to, nebo je to fakt? Zas takové vedro nebylo, abych měla zpocené dlaně.
„Budete používat rukavice,“ píšou v rozborech a recenzích.
Takhle... někdy rukavice asi používat budu. Já vím, že rukavice jsou jedna z důležitých ochranných pomůcek, ale vzhledem k tomu, že mě při mém epickém pádu jejich nepřítomnost nijak nevytrestala, počítám s tím, že je nebudu používat pokaždé.
A co s podporou pro dlaně?
Musím si uvědomit, že ergonomie řidítkových gripů je vyvíjena pro cyklisty. Pozice rukou cyklistových se od pozice rukou koloběžkáře tak trochu dost liší. Nejlepší by bylo zeptat se prodejce odborníka... kde vzít a nekrást, když některému nevěřím, že se mi nepokusí vnutit to nejdražší, co má na krámě a druhý má zásobu gripů převážně typu Okradli stařenku?
Zariskovat a sestimsmířit.
Zatím jsem to zúžila na pouhé čtyři modely, tři od výrobce blemc, protože tvar a jeden od nějakého amerického, který neblemc, ale je celkově jednodušší. No, příští týden bude šmatlání pokračovat.
Když už jsem zadumaně zírala na gripy, přesunula jsem se jen o pár centimetrů, abych začala zadumaně zírat i na ty rukavice.
Ty rozhodně do narozenin počkají.
Teoreticky to mám jednoduché. Chci letní cyklistické bezprsté.
Prakticky je to haluz a bez ozkoušení by koupě po internetu vypadala jako výsledek papouška tahajícího na pouti z krabice štěstíčka.
Značek je milion, každá má vlastní číslování a další specifika. Rukavice mají sedět těsně, ale přiškrcení proudu krve do prstů vnímám spíše negativně. Moje pravá ruka má skoro o centimetr větší obvod než levá, je to normální? Nadměrně úzká zápěstí do toho vnáší další humorný prvek.
Ve velkém obchodě mi obsluha tvrdí, že rukavice budu potřebovat jedny letní a jedny zimní, určitě, protože jinak mi v zimě bude zima. Moji námitku, že mi v pěti stupních a prudkém protivětru na prsty zima nebyla, odmávne pod stůl.
Tedy odcházím do jiného obchodu.
Malý obchod na Žižkově obsahuje velice příjemného obsluhu, který sice co se gripů týče moc pomoci nemůže, ale rukavice spolu nějaké vybereme.
A jsou červené, což je kladné.
Víte, že většina cyklistických rukavic má nechutně vycpané dlaně? Prej gel, aby se vám řidítka držela pohodlněji.
Jsem horolezec, uďo, čím míň měkčení, tím líp. To bych si nepomohla, reflexivní stisk by mi v příliš měkčených rukavicích zbytečně namáhal šlachy. No, ale našla jsem zatím právě jedny použitelné. A není všem dnům konec.
Mezi návštěvami cyklopotřeb si dělám odbočku do Hornbachu kvůli šroubkům a nářadímu.
Víte, ono existuje takové skvělé udělátko, která obsahuje přesně všechno nářadí, co jako cyklista potřebujete.
Jako koloběžkáři je mi na nic, protože třeba sadu na údržbu řetězu můžu rovnou hodit ze skály. Potřebuju právě jeden malý placatý šroubovák, který zvládne i křížové šroubky a klíč. Pokud by se tato obě nářadí nacházela na jediném kusu po způsobu švýcarského nože, byl by tu problém. Protože nemůžu jedním kusem držet matku a druhým šroubovat šroubek, když mám jen jeden kus!
Ano, občas potřebuju dotáhnout blatník.
K šroubováčku dokupuju jeden obyčejný klíč a tím taky pořádně šetřím.
Následuje práce na stroji.
Tak jsem chtěla instalovat systém KlickFix na přední trubku, abych si mohla přicvaknout košík a k narozenimám si přát kompatibilní nosič.
Problém je avšak v tom, že systém funguje do šíře trubky 37 mm a Roya má 40 mm. Delší šroubky nepomůžou, protože vadí rozpon.
Hm, asi někde ukradnu kousky z Merkura a udělám modifikaci. Do té doby na nosič zapomenu.
Na druhou stranu koupě dlouhé gumičky namísto dvou krátkých, které drží moje zadní světlo, se osvědčila. Stejně jako instalace podložky s gumovým kolečkem. Zdá se, že zadní světlo konečně nebude vibrovat a nebude se mi vydrncávat.
Ještě to musím vyzkoušet.
Nejlépe utracených 35 korun za nedávnou dobu.
No a co ještě budu potřebovat?
Nemám pumpičku. Chce to pumpičku. Poslední tři dny studuju pumpičky a brečím, je jich hrozně moc. Chci asi s manometrem, abych věděla, nakolik jsem nafoukla. Možná by mi stačila akorát jedna na doma? Ony stojí peníze, mají různé objemy nafukování, různé maximální tlaky, odpouštěcí ventil ano nebo ne. Existují tři typy ventilků na kolo, který je můj? V Decathlonu mají jednu za přijatelnou cenu s naprosto mizernými recenzemi, to asi ne. V Alze mají některé za dva tisíce, dovolte, abych se zasmála.
Asi budu ještě nějakou dobu studovat.
Ano, i z YouTube (kdo chce odkaz na video porovnávání pumpiček s dvojsmyslnými komentáři, ať se mi ozve soukromě).
Zvonky!
Zvonek mám, zvoní hezky, má prima design a občas mu vyskočí pacička, a to převážně ve vypjaté situaci. Není optimální a chce to změnu a co mám dělat? Japonský Crane má výborné recenze, ale je to kráva obrovská. Levné zvonky mají obecně recenze příšerné. Timberbell je úžasný vynález, protože je pasivní, ale na hladkém povrchu prakticky necinká.
A když jsem zjistila, že zvonek, který by se mi fest líbil, můžu mít z Německa za 40 éček, tak jsem se opět jednou zasmála.
Tak co, do seznamu ho hodím dospodu a uvidím, ne?
A co zámeček?
Mámť zámek na kolo a je jím zamčeno v kočárkárně. Kdež onen zámek zůstává, protože půl kila s sebou tahat nebudu. Taky je to zámeček na číselnou kombinaci a musím přiznat, že mě to poněkud prudí. Radši bych měla zámek na klíč.
Tedy s sebou.
Ale tam je samozřejmě další problém.
Zámky jsou totiž buď lehké, nebo silné, nebo drahé. Nebo libovolné kombinace. Kvalitní lehký a levný zámek neexistuje.
No, asi si na cestu seženu nějaký pitomý, který bude mít jen ten účel, aby byl, a případný zloděj si radši vybral to drahé kolo vedle, než aspoň trochu zajištěnou koloběžku.
... Hele, a nepotřebuješ i cyklistické brýle?
Ale... jděte s tím někam, přátelé.