Ta vzdálenost, kterou jsme překonali, se nezdá tak obrovská.
Vlastně jsme ještě stále blíž zajetí, než jsme doufali.
Vrátit se? Chceme? Nechceme? Nemůžeme.
Některé cesty nám byly navždy uzavřeny, když jsme se k nim otočili zády.
A místa, která nám tehdy patřila a byla přesně na míru, už nepojmou to nové, co jsme se naučili.
Přesto si malujeme, jaké to bylo. Jaké by to mohlo být. A vynecháváme to, co nám chybivalo.
Je to nedůvěra? Je to ztráta víry?
Nebo je to jen o pohodlí, a o tom, co jsme důvěrně znali, když budoucnost je tak nejistá...
Jak daleko ještě?
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Já nemám slov. To perfektně
Aplír
Já nemám slov. To perfektně vystižené.
A lidé se vcelku nezměnili. Stále zapomínají na to špatné v minulosti, vzdychají po tom, co vlastní chybou ztratili a pořád reptají.