Zeď, kolem níž procházela, měla prasklinu. Na rameno jí spadla hrstka omítky.
S povzdechem si očistila šaty a přešla na druhou stranu ulice.
Země se slabě otřásla.
Bylo horko. Studny vyschly.
Pověrčiví blázni hledali znamení bohů. Sucho prorůstalo vzduchem a šířilo podivné myšlenky.
Otřela si tvář.
Za týden přijede Marcus Accius. Jen týden.
Otřesy sílily.
Pověry také. Zbabělí blázni utíkali z města.
Marcus se tvářil ustaraně.
Blázni. Trocha horka.
To ráno poprvé pocítila strach.
Zítra odjedou.
V pravé poledne se svět rozplynul v ohni a temnotě.
*
Našli je propletené, nohy na ramenou – sraženi k zemi utíkali na místě osmnáct století.
Vysvětlovací ťuk.
(No, já si nemohla aspoň jednou nenapsat pořádnou depku. To místo vlastně působí docela mírně. Míň mírně působí sádrové odlitky těl.)
Pozn.: Osmnáct století beru hodně orientačně jako dobu, kdy hypoteticky odhalili tyhle dva, práce tam probíhaly i o něco dříve. Případným historikům se radši omlouvám.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Ou, Vesuv už jim to nedovolil
Blueberry Lady
Ou, Vesuv už jim to nedovolil. :(
Moc pěkně napsaný.
Moc pěkné drabble. Pompeje...
Profesor
Moc pěkné drabble. Pompeje....
Parádní!
George
Je radost tohle číst. Skvěle napsané, moc se mi líbí (zvlášť ta poslední věta)
Moc dobrý drabble.
Aplír
Hodně působivě napsaný. A ten závěr - mám z něho husí kůži.
Teda, to je strašně působivé.
Esclarte
Teda, to je strašně působivé. Vynikající a tragické.
No ty bláho! Skvělé drabble.
Rya
No ty bláho! Skvělé drabble.
Auvej, to je výborně napsaný.
Azereth
Auvej, to je výborně napsaný.