Časy se mění

Sherlock žil uzavřen v rovnováze světa, kterým se obklopil. Dokázal eliminovat vše, co by ji mohlo narušit. Pěstoval si pečlivou harmonii vzájemně protikladných vlivů. Bojoval se zločinem, ale necítil k němu nenávist, zachraňovat lidem životy, přestože mu byli zcela lhostejní. Věděl, za co ho považují, a souhlasil s nimi. Neměl vůli ani možnost to měnit.
Vysoce funkční sociopat.
Pak se objevil John Watson.
Zničil harmonii.
Narušil systém.
Jenomže Sherlockův svět místo, aby se zhroutil, zapadl sám do sebe jako ozubená kola. Rozpohyboval se. Kdyby to v kontextu metafory stroje nebylo naprosto nesmyslné, možná by Sherlock dokonce i řekl, že ožil.