Na louce se červenaly krvavé květy vlčích máků. Jen tu a tam vykouklo pár statečných bílých hlaviček, vedených praktickým posláním, přinést užitek. Těchto pár makových rostlinek se sem dostalo vlastně omylem, z nedalekých polí. Nevěděly, že ta ostatní pole jsou hlídána. Nevěděly, že krása hedvábně zmačkaných květů jejich sousedů je pomíjivá. Celý život útrpně snášely posměch a opovržení ostatních neboť doufaly, že dojdou odměny.
Pak jim opadaly okvětní plátky a ve větru se kývaly zelené makovice. Loukou procházeli lidé a trhali nezralé hlavičky zatoulaných svědomitých máků, šlapali po těch zvlčilých. Pozdě večer se dole ve vesnici vařilo drahé opojné uspávadlo.
Jednoho dne dojdeme slávy.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Kachna!
Kumiko
Krásně alegorické... Moc se mi to líbí.
Skvělé!
Hraběnka Veriv
Vždycky si myslím, že vím, o čem třeba napíšeš... Nevím. Vždycky překvapíš. A to je dobře!