Posnídal mrkev, vyčistil si uši, vylezl na komín. Zaposlouchal se, rozhlédl. Paní Mráčková si povzdechla, pan Kočí nemohl najít cestu domů.
Pospíchal, ani modlitba se nezdržuje a dýmá vzhůru.
„Pojďte,“ podepřel vrávoru, „dokočíruju domů.“
Paní Kočí málem vzala válečkem, ale ráda, že starej nespí ve škarpě.
Babču Mráčkovou trápilo, že sama doma a ti mladí se nikdy nestaví.
Nanosil vodu, naštípal, sedl si, poslouchal.
Mladý Mráček zastihl při předčítání, ty špíno, chceš tu něco ukrást?!
Pohrabáč vzal, švihl, oko vypíchl.
Ráno vylezl na komín. Uši zaječí, oko ostříží, nohy rychlé, ruce pracovité. Vždyť jsem skoro celý, smál se do větru.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
pro dobrotu na žebrotu, ale
Aries
pro dobrotu na žebrotu, ale dobrý nezmar
Děkuju moc, nezmary mám jako
Faob
Děkuju moc, nezmary mám jako hrdiny strašně rád (sám takový bohužel nejsem), navíc tady téma dost zužovalo prostor...
Činorodá zajíček, vskutku. Z
Rya
Činorodá zajíček, vskutku. Z jeho tempa mám mžitky, ale ty sykavky v drabbeti jsou tak zvukomalebné, že si ho musím číst nahlas :-)
Děkuju za pistolku, ten zas
Faob
Děkuju za pistolku, ten zas pro změnu už pilně pracuje... :-)
...
gleti
Kde se v něm bere ta odvaha a vytrvalost? Že by to bylo tou mrkví?
Děkuju moc, že ses zeptala!
Faob
Děkuju moc, že ses zeptala! Já se odmala učil, že mrkev je dobrá na oči! A odvážný a vytrvalý je, protože já takový nejsem, ale chtěl bych být... :-) Magický realismus mi to umožňuje...
Napíšu jeden úplně mimózní
Regi
Napíšu jeden úplně mimózní komentář, jo? Nevím proč, ale připomnělo mi to jednu mrňavou básničku, kterou jsem spáchala kdysi dávno v hloubi minulého století, a která navíc byla o něčem úplně jiném :-) Tím chci říct, že se mi to drabble líbí.
Tak mi tu básničku pošli
Vinpike
Tak mi tu básničku pošli prosím, takhle je to příliš tajuplné! Díky!
Ale varuju tě, je to fakt
Regi
Ale varuju tě, je to fakt úplně o něčem jiném ;-)
Ráno
Čerstvě vyloupnutý kaštan
a město po dešti
šli parkem
a křoupali ranní housky.
Zbytkem nakrmili vrabce
a běželi pozdravit tramvaj Babičku.
Pak zamávali vlaštovkám,
co ulétly dětem z počítadel,
a šli se usmívat na lidi.
U velikého domu si koupili noviny,
ale než spočítali poschodí
a zapili to mlékem,
ujel jim autobus
a museli jít k zítřku pěšky.
A mně to přijde srozumitelné,
Vinpike
A mně to přijde srozumitelné, že asociovalo... Hlavně zaujal verš, že "šli se usmívat na lidi"... To je totiž - dle mého - magický realismus! Moc pěkná básnička, jsem rád, že mohu napsat, protože u patosu bych se musel trochu přetvařovat... :-)
Díky. Takové blbůstky jsem
Regi
Díky. Takové blbůstky jsem páchala, když mi bylo -náct. Dneska už mám rozum, a píšu selsky rozšafného Hagrida. :-)