Utečeme

Bílo v půlce dubna. Julie s Davidem na sebe pohlédli, pořád ještě rozesmátí, ale v očích se jim zrcadlil děs.
"Tvoje máma nás zabije," pronesl Davídek ponuře a oba dva věděli, že skutečnost bude předpovědi více než blízká. Julinka se sehla a zvedla svůj baťůžek, okamžik jej kriticky zkoumala a pak z něj oprášila jemná peříčka.
Pokoj vypadal jako po největší polštářové bitvě století. Což samozřejmě také byl, ti dva o sobě dobrých dvacet minut neviděli, mlátili se hlava nehlava, výskali a teď...
"Máme jedinou šanci," prohlásila Julča a začala se brodit k oknu.
"Utečme," vydechl.
"Utečeme z domova," upřesnila.