Kukaččí vejce

Problém „slepice či vejce“ je pro umění luštění příběhů zcela irelevantní. Kterýkoli příběh (a tudíž i jeho transformace do komunikovatelné podoby) je řízen svou vnitřní logikou a jako takový existuje v surovém stavu (ne nepodoben Platonově ideji), který je třeba odhalit a popsat. „Vymýšlení příběhu“ je jen široce rozšířenou iluzí. Příběh je vždy (stejně jako zločin) objeven a následně musí být (stejně jako vražda) rozluštěn. Nejedná se v žádném případě o vejce, které by autor – po způsobu nosné slepice – produkoval. Je-li příběh vejcem, pak je to vejce kukaččí, o které je autor nucen s láskou a po celý život pečovat.