Skryté město - kapitola 45

Obrázek uživatele Larim
Fandom: 
Povídka: 
Úvodní poznámka: 

hudba doporučená ke čtení, která překvapivě sedí i textem: https://www.youtube.com/watch?v=oS7Zd2FSiKE

Kapitola: 

Venku už panoval čilý ruch, trochu změna oproti ránu. Obchodníky pomalu nahradily povozy, nekalé živly a ženské, které obrážely trhy a nakupovaly zásoby. Koba se opřel o stěnu domu a pomalu se rozkoukával. Jeho nová košile ještě před chvílí téměř zářila čistotou, ale sotva se mu nalepila na tělo, objevovaly se na ní krvavé skvrny a zahnědlé fleky po mastích. Nevypadalo to vůbec vábně. To už si skoro mohl nechat svojí starou košili, ve které se válel v lejnech a odpadcích.

Postupně se rozdýchal a začal věřit svým nohám. Pomalým krokem se odpoutal od zdi a vydal se směrem k centru, kde se napojí na cestu k domovu. Je jen malá šance, že by tam Rolla našel, ale nemůže se teď chytit ničeho jiného. Nebo ještě má cestou možnost poptat se v práci, ale to se mu moc nechtělo. Ještě by ho odchytili a zrušili volno. Kdepak, raději zamíří rovnou domů.

Koba musel ostatním připadat jako nějaký žebrák nebo jako někdo, kdo to hodně přehnal minulou noc, protože většina kolemjdoucích se na něj jen ošklivě podívala a raději se mu obloukem vyhnula. Jedna starší žena, u jejíž sukně se držela malá copatá holka, mu vmetla do obličeje několik nadávek, ale Koba udržel jazyk za zuby. Možná sem zajde zítra, až bude po všem a zmydlí ji.

Postupně opouštěl Závratí – to se dalo poznat na skutečnosti, že se ulice rozšířila, domy lehce zkrášlily a lidé, které potkával, měli čas od času úsměv ve tváři. Sice za to mohl většinou alkohol, ale to by se předtím stejně nestalo. Už takhle dopoledne měl co dělat, aby nešlapal na opilce, válející se v temných koutech města.

Našel Malé náměstí, kde se každý den do oběda prodávalo maso a sladkosti. Většinou se jednalo o kuřata, králíky a prasata. Čas od času se sem přimíchala i zvěřina, od divočáků po jeleny wozi. Pokud měl někdo chuť na ryby, musel jít na Zámořnický trh, který se konal také každý den, ale kousek od přístavu. Tam to většinou žilo chvíli po úsvitu, kdy se velká část rybářů vracela z nočních výlovů.

Koba pochopil, že se blíží čas oběda, protože někteří prodejci na Malém náměstí začali sklízet zbylé zboží. Nakládali je na povoz, zatímco jejich koně a osli neklidně přešlapovali. Odtud to měl už jen chvilku k Tyrmovu a k hlavní, která vedla k jeho skromnému bytu.

Tyrmov byl jednou z méně nápadných malých čtvrtí. Nacházelo se zde několik hřbitůvků, kostelů různých vír a bylinkové zahrádky. Každý, kdo měl co dělat s vařením, zde našel potřebné ingredience. Možná sem chodila Balea k různým mastičkářkám či podobným podvodným všeléčitelkám. Tady poblíž měly svoje hnízdo. Chtěli jste někoho uhranout nebo získat srdce svojí lásky, která o vás nejevila zájem? Nebo třeba jen majoránku do polívky? Všechno bylo tady.

Proplul Tyrmovem rychle a nenápadně. Nějaký Lahanův kněz smýval hanobný nápis ze zdi a koutkem oka se po Kobovi podíval. Potřeboval si asi na někom zchladit žáhu a chlapík v zadělané košili byl vítaným cílem. A co bylo nejhorší, Koba měl pocit, že kněze poznal. Že s ním měl kdysi v minulosti nějakou rozepři v práci. To nevypadalo dobře, tak se raději obličejem otočil na opačnou stranu a zrychlil krok.

Skryté město bylo městem predátorů. Všímej si jen sám sebe a máš největší šanci dožít si vysokého věku. Třebas čtyřicítky. Tady jeden požírá druhého, nikdo není v bezpečí. Ať je to kněz nebo pijan. Proto se Koba zarazil, když se o něj Balea postarala. Křehká dívka, která žije sama v podobném brlohu? Měla by se stranit podobných týpků, jako byl on sám, ale ona ne. Dokonce pomáhá neznámým lidem. Třeba byla také predátorem, kdo ví, co dělá po nocích. Výroba hraček ji přece neuživí. Třeba utekl hrobníkovi z lopaty, když odešel narychlo. Musel se z té představy oklepat, ale stejně měl nutkání, že až bude po všem, rád by se s dívkou ještě znovu viděl.

Konečně se dostal do míst, kde se pohyboval denně. Kde to znal a kde měl určité místo v hierarchii. Už jen pár kroků a bude doma. A pokud tam Rollo nebude, tak co dál? Nápady už došly… a je velká pravděpodobnost, že zatím co odpočíval a nechal si obalovat rány, tak se ve městě začaly objevovat další mrtvoly.

„Zatroleně, tohle nemám zapotřebí,“ zabrblal si potichu.

Komentáře

Obrázek uživatele Killman

To je tedy príma městečko. Tam by chtěl žít každý, že?

Obrázek uživatele Aries

super atmosféra

Obrázek uživatele neviathiel

Jsem teda zvědavá na finále, a co doma najde.

Obrázek uživatele Tora

Já bych zalezla - jestli bude mít kam teda ještě - a nevystrčila už nos :). Ale je mi jasné,že takhle to nejde :). Takže příště třeba už...

-A A +A