23. 5. 1978 18.30 Jesenice u Chebu
Zaparkují v lese. Jak se od autobusu odlepí učitelský dozor, vyrazí. Tři muži, tři zbraně; malorážka, brokovnice, kulobrokovnice.
„To je únos,“ vstoupí jedinými bočními dveřmi zprava. „Všichni dozadu!“
„My se nedáme!“ vykřikne kurážně Martin. Salva smíchu.
Robert se nakloní zpět ven a vystřelí do vzduchu.
Veselí utne, jako když sekáčkem oddělíš slepičí hlavu.
„Kluci,“ jako v mátohách vstává řidič, „vy jste se určitě zbláznili!“
„Seď, sakra,“ třese se Václav, „seď a jeď!“
„Hodím vás, kam chcete,“ vrací se za volant Jan, „jen dejte ty zbraně dolů a pusťte mládež!“
„Pěkný kulový, vole,“ neztrácí kuráž Milan, „děcka tu zůstanou!“
Dveře zafuní.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
uf. Ani nedýchám
Aries
uf. Ani nedýchám
Děkuji.
Faob
Děkuji.
Jde do tuhýho
Peggy
Jde do tuhýho
Jak říkáš, díky.
Faob
Jak říkáš, díky.
a je vymalováno, už se vezou
Tora
a je vymalováno, už se vezou :(
Popravdě řečeno ten pověstný
Faob
Popravdě řečeno ten pověstný Rubikon byl překročen asi až teď. Dík.
Tak a te´d to začalo
KattyV
Tak a te´d to začalo doopravdy. Už není cesty zpět.
Není. Některé zločiny nejde
Faob
Není. Některé zločiny nejde dělat na zkoušku...
Ten přechod od veselého
Esti Vera
Ten přechod od veselého smíchu k tragické realitě během jedné věty je velmi povedený! A některé volby slov mě fascinují (hlavně přirovnání jako když sekáčkem oddělíš slepičí hlavu, ale i ta poslední věta).
Krásný komentář, díky moc!
Vinpike
Krásný komentář, díky moc!
Vidím to stejně. Citované
Aplír
Vidím to stejně. Citované výrazy povznesly vyprávění někam výš.
A od teď už mám opravdu strach.
Děkuji, asi bude i trochu hůř
Faob
Děkuji, asi bude i trochu hůř.
Tak už je to tu.
Killman
Tak už je to tu.
Dík!
Faob
Dík!