předchozí část: https://sosaci.net/node/51291
Trošku poskočíme v čase, jinak hrozí, že ten příběh nestihnu v dubnu odvyprávět...
Od svatby Seana a Violy uplynuly již tři roky. Úcta pozvolna přerostla v přátelství. Přátelství v lásku. Společně strávené dny byly zalité sluncem a nebýt jediného drobného obláčku, Viola by si připadala dokonale šťastná.
"Mám pocit, že draci se rozhodli, že mým jediným synem bude Samuel," povzdechla si Viola ráno, když na povlečení nalezla neklamnou známku toho, že opět není v očekávání.
Sean netušil, co říct. Naštěstí Viola nesmutněla dlouho. Do místnosti vběhl pětiletý chlapec a Viola se rozzářila.
"Pojď se mnou, mami!" chytl ji za ruku a odváděl pryč. "Už vím, kde jsou!"
"Co, zlatíčko?" zeptala se pobaveně.
"Fialky!"
další část: https://sosaci.net/node/51574
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
No jo, je to těžké. Violu
Jackie Decker
No jo, je to těžké. Violu chápu. Miluje Samuela, ale zároveň by chtěla i nějaký svůj uzlíček radosti :) Přesto bylo rozkošné, jak se hned chlapce chopila a trápení bylo odplaveno.
Viola je opravdu dobrá.
Aries
Viola je opravdu dobrá. Ujmout se nevlastního dítěte a trvale to zvládat není úplně jednoduchá věc
No tak kéž jim to vydrží.
Tora
No tak kéž jim to vydrží. Trochu se bojím, co bude dál.
Krásné, aspoň má Samuela, i
Lomeril
Krásné, aspoň má Samuela, i když chápu, že by chtěla vlastní.