Pozorovala ho, jak tančil po střechách. Jeho bosé nohy kmitaly mezi hradbami a hvězdy ozařovaly jeho úsměv. Beze strachu z pádu, z výšky, která ho čekala byť při jediném klopýtnutí.
Nebál se, a tak se bála za něj.
Když konečně přiběhl do její postele, studené nohy na jejích lýtkách, zeptala se:
"Nebojíš se, že tě tvoji bohové opustí? Že spadneš a..."
"Nenechají mě v tom," zasmál se. "Až jednou ano, až jednou jejich přízeň ovadne nebo přilákám jejich hněv... Buď budu nahoře a v pořádku, nebo dole, a to už mi bude všechno jedno."
Ale co ti, které zanecháš? Neřekla.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Vůbec neznám fandom, ale samo
Aries
Vůbec neznám fandom, ale samo o sobě se mi to strašně líbí
Líbí; a možná měla říct,
Faob
Líbí; a možná měla říct, život nejsme jen my, ale i vztahy...
No jo, to tak někteří myslí
Tora
No jo, to tak někteří myslí jen na sebe, to je pak těžký něco vysvětlovat...
Taky neznám fandom, ale
strigga
Taky neznám fandom, ale popsaný je to krásně a ta myšlenka je skvělá. Někdy mi připadá, jako by ti lidi nebyli vyloženě sobečtí, jen jim to prostě nedochází..
Samozřejmě, že se nezeptala.
Jackie Decker
Samozřejmě, že se nezeptala. Na tohle takoví jako on nemyslí... Když jsou na vrcholu, nic je netrápí... :D
Taky fandom neznám, ale je to
Aplír
Taky fandom neznám, ale je to hodně působivé.
Snad je v tom snaha překonat sám sebe. Jedna žena, co chodí ve výškách po laně řekla, že je to pro ni bezvadná terapie. Musí se tak soustředit na každý pohyb, že úplně vypustí všechny starosti a vyskočí z kolotoče myšlenek.
Vzalo mě to za srdce. U Irene
Birute
Vzalo mě to za srdce. U Irene je to dvojnásob tak silné, protože byla celý život sama. Vzpomínám si na tu scénu, kdy po nástupu na trůn přijede pro svou bývalou chůvu, protože jí byla ze všech lidí nejbližší, a chůva s ní odmítne jet, protože už má vlastní rodinu a při představě, že by někdo ohrožoval její děti a požadoval, aby Irene zradila, tak by stála před hroznou volbou.