Večeře

“Tak kterého si dáš?” mumlal si stín.
Okolo ohně seděla pětice siluet v kontrastu proti světlu. Stín temnější než okolní tma se plížil sotva mimo dosah mihotajících plamenů a vybíral si večeři.
“Ten vypadá dost pohuble. Co tenhle? Podívej se na ten tuk, ještě by se ti udělalo špatně. Hm, tenhle vypadá dobře. Ale line se od něj pach nemoci. To tak. Tenhle rozhodně ne, slyšel jsi přece jak se modlil. Určitě u sebe má křížek. Tak tenhle?”
Upír se konečně rozhodl a skočil. Bohužel pro něj v táboře seděli jen čtyři pocestní a sud zásob. Nocí se zableskly zbraně.