Jsem jedno ucho

Lily prochází mezi záhony, na hlavě slamák, v košíku kupu šalvěje. Do té se pustí, až se vrátí dovnitř – začíná docházet v kuchyni i v obou laboratořích, o koupelně nemluvě. Jen škoda květů.
Vzpomene si na Ithunn, najednou ji vidí probíhat mezi bylinkami, za uchem jetel nebo kopretinu. Jednou rukou si otře slzu. Už je to sedm let, ale nikdy to nepřebolí. Naštěstí mají Harryho.
Vidí, jak vchází do zahrady a zamává na něj. Za chvíli už ho zuřivě objímá. Košík s babským uchem leží rozsypaný a Lily je to úplně jedno. Za jedno „Mami, budeš babička.“ trocha koření stojí.