Ať vstával kdykoli...

Nad střechou něco zařvalo. Dělalo to pokaždé, když vyšlo slunce.
Vyhrabal se z postele a studený vzduch se mu zakousl do kůže. Přitáhl si deku blíž kolem ramen.
Nějak se mi podařilo dojít do koupelny bez toho, aby si zakopnul o nohy. Opláchnul se. Sprcha prskala, ale alespoň tekla. Pokusil se učesat, ale kartáč se mu zasekával ve vlasech.
Tuniku a legíny našel zmuchlané v rohu místnosti. Ponožky se pořád nezjevily.
Snídaně už na něj čekala na stole. Nabral lžíci, polknul…
Rozkašlal se
“Měl by ses probouzet ještě před snídaní, Dazi,” povzdechl si Hush: “tu kaši jsem ještě nestihl zalít.”