Nesoutěžní
Seriál, který píšu Blance na přání.
Vyznačuje se zejména atmosférou ;)
Sříbrošedé volavky lovily na písčité mělčině. Poslední dobou ale netrpělivě zvedaly hlavy a dívaly se do slábnoucího slunce. Tloukly křídly, jako by zkoušely, jestli to ještě dokážou. Občas vzlétly, zakroužily nad zálivem a zase dosedly na vodu. Jednoho dne se nevrátí.
Poletí na Jih, přes pláně a údolí, koryta řek, mohyly, ruiny, zarůstající spáleniště. Neznají hranice, nezajímají je strany. Poletí za světlem a dostatkem, uniknou zimě. Křídla je bezstarostně ponesou na západním větru.
Círdanovi elfové tak vyplouvali na svých rychlých lodích. Jen na pár dnů, týdnů, a zase zpět. Kdyby se neotočili domů, nepřivolalo by je ani jaro. Už nikdy.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
píšeš ho
medvedpolarni
moc hezky. Brum
Tohle mi zní docela nadějně
Aries
Tohle mi zní docela nadějně
Moc hezké
Tora
Moc hezké
Krásný, obzvlášť ta věta o
kytka
Krásný, obzvlášť ta věta o letu na Jih mě nadchla.
Akorát si teď lámu hlavu, jak je to s těmi světovými stranami. Na kterou stranu tedy vlastně letí?
Ten západní vítr je obraznej.
Elluška
Ten západní vítr je obraznej. Na západě je Valinor, Manwë vládne všem větrům a naše vypravěčka z celého západu má špatnej pocit.
Aha, tak to pak jo.
kytka
Aha, tak to pak jo.
I volavky občas cestou přes
Lady Peahen
I volavky občas cestou přes moře zabloudí.
Zase moc hezké!
Banepa
Zase moc hezké!
to je nádherný!
Zuzka
to je nádherný!
<3
Owlicious
Tohle je nádherný poetický a malebný popis.
A já z něj cítím všechen ten smutek, stesk, úzkost, váhání a výčitky, které jí běží hlavou.
Krásně poetické vyjádření
Alexka
Krásně poetické vyjádření
Děkuju za komentáře <3
Elluška
...