Zimní včela

Složenýma očima laskavě pohlédla na hejno mladušek před sebou. Jsou ještě nemotorné, ale plné odhodlání. První jarní dělnice po dlouhé zimě, kdy se včelstvo šest měsíců choulilo v temném chomáči a zahřívalo matku, aby mohla na jaře opět klást. 

„Komůrky už čistit umíte. Zítra tedy začnete s krmením plůdku a vás osm,“ kývla doleva na ty nejsilnější, „bude pečovat o královnu.“ Je zimní dělnice, je dlouhověká. Učí mladé to, co nezažila, ale přesto nese v paměti. Její tukový váček už je téměř stráven. Večer ulehne na dno úlu, naposledy složí křídla a její vědomí vplyne do burácivého bzukotu mladých včel.